Nejlepší práce, co jsem měla

Duben 2016. Získala jsem roční working holiday víza a stěhuju se do Kanady! Do Vancouveru! I teď po třech letech a navštívených místech to je moje jedno z nejoblíbenějších měst na světě! Je tu všechno – moderní město, příroda, teplo, zima, skvělý jídlo, lidi z celýho světa a taky práce.

Po příletu nelením a hned, jak vyřídím všechny potřebné formality k tomu, abych mohla pracovat, začnu s hledáním práce. Zdá se, že duben je dobrý načasování, protože nabídka prací je vcelku veliká. Hlavně se začíná pracovat i venku. Kromě klasických pracovních portálů sleduju i česko-vancouverskou facebookovou skupinu a narazím na pracovní nabídku v landscaping company.

Krátká kariéra zahradnice

A tak jsem nastoupila do svý první práce v Kanadě. Šéf Kanaďan, manažer Mexičan a zbytek Češi a Češky. Mojí náplní práce bylo z větší části plení záhonů. Za hezkýho počasí docela fajn práce, u který si člověk může relaxovat. Nesmí ale pršet, jinak je od hlavy k patě od bahna. A jsem ve Vancouveru, přezdívaném “Raincouver”. Co ale bylo horší, bylo dojíždění do práce. Všichni kolegové byli rozdělený do týmů a každej tým měl svý auto. Já nastoupila jako poslední, takže jsem tým neměla a auto tim pádem taky ne. A tak jsem každej den dojížděla do práce busem. Jezdit městskou jsem byla zvyklá z Prahy. Ale Vancouver je o něco větší. Nebylo teda výjimkou, že jsem vstávala mezi 4 a 5, abych byla na 9 v práci a doprava domů trvala ještě dýl. Šéf mi sliboval, že příští týden dostanu auto, a příští týden sliboval, že příští týden…a tak pořád dokola do doby, než mi došly nervy a příští týden jsem už nepřišla.

Hledání práce pokus č.2

Ještě než jsem “dala výpověď” jsem si jeden víkend udělala certifikát potřebný pro práci s jídlem. Docela jsem se toho bála, byla to pro mě první písemná zkouška v angličtině. Ale prošla jsem, tak jsem ještě ten samý den rozeslala životopisy. Jeden z nich byla víkendová brigáda na hudební festival, kam jsem chtěla jít a přišlo mi to jako super způsob, jak se na něj dostat zadarmo a ještě mít za to zaplaceno.

Druhej den mi odtamtud volali. Že prý jestli nehledám spíš práci na plnej úvazek. No hledám! A jestli jsem někdy vařila. Nooo, vařím doma (lež! Většinou vaří přítel :)). To prej stačí, tak jestli můžu přijít na pohovor. Můžu, a kdy? Hned. Hned? Ok, tak já se oblíknu a vyrazim.

Zjistila jsem, že pohovor mám doslova za rohem a proběhl v podobným stylu jako telefonní hovor. Zítra nastupuju do práce. Nezaměstnaná jsem teda byla jen jeden den! Dostala jsem se do fajnový cateringový kuchyně, kde se připravovalo jídlo pro stovky osob na svatby, pohřby, koncerty (třeba pro Lauryn Hill:), firemní večírky, a protože naše kuchyně byla ve filmových ateliérech, tak i na seriály, který se tam natáčely.

Nekuchař kuchařem

První týdny byly docela vtipný (teď už vtipný). To, že vaříte doma nic neznamená. Komerční kuchyně je úplně o něčem jiným. Mým úkolem bylo připravovat saláty, sandwiche, pečený masa, ozdobný tácy s ovocem, sýry a mořskými plody. Nástroje, který jsme používali, jsem v životě neviděla. Některý druhy zeleniny jsem v životě neviděla. Anglicky jsem taky kolikrát (nebo spíš hodněkrát) nerozumněla. Připadala jsem si fakt jako naprostej idiot. Ale mám díky tomu pár vtipných příhod. Třeba když mi chef řekl, že mám dojít pro mrkev a zeptal se mě jestli vím, co je mrkev. Nebo když jsem měla přinýst mouku na obalování karbanátků a já místo toho přinesla ozdobný kytky – WTF jako opravdu budou do těch karbošů přidávat ty kytky?! (Flour x Flower)

Kromě práce v naší kuchyni jsme jezdili i přímo na místo eventů. Přes den jsme teda jídlo připravovali a večer jsme ho naložili do aut, odvezli na místo a tam ho dopiplávali – zdobili, doohřívali, servírovali na talíře. Díky tomu jsem se dostala na fakt krásný místa a viděla jak tyhle věci fungujou “v zákulisí” a jako bonus jsme za tuhle směnu měli příplatek. O práci fakt nebyla nouze, o Vánocích jsem si jeden týden nadělala i 90 hodin.

Všechno jednou končí

Proč ale tuhle práci hodnotím jako jednu z mých nejlepších prací, co jsem kdy měla? Kolegové! Byli jsme naprosto skvělej tým. Všichni jsme byli ve stejný věkový kategorii a sedli jsme si. Při práci jsme poslouchali muziku, kterou poslouchali všichni. Občas jsme si po práci nebo o svátku otevřeli nějaký to pivko nebo dali panáka. Nikdo nedělal druhým problémy, naopak jsme si pomáhali, když se něco posralo (a kolikrát šlo fakt o čas). A speciálně já jsem do dneška vděčná, jak mě všichni mezi sebe přijali. Představte si, že k vám v Čechách nastoupí cizinec, co o vaší práci nemá absolutně ponětí, z větší části vám nerozumí a vy ho musíte všechno naučit. V týhle práci jsem byla až do konce a poslední den jsem fakt obrečela (i teď když to píšu, tak mám slzy v očích, haha).

Kanadský working holiday mi sice končí, ale podařilo se mi tu získat working holiday na Nový Zéland a doufám, že tam budu mít stejný štěstí na práci jako tady ve Vancouveru.

1 thought on “Nejlepší práce, co jsem měla

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *