Léto technickýho průvodce v Itálii

V červnu 2017 jsem se po roce vrátila z Kanady a odlet na Zéland byl naplánovanej až na říjen. Už si nevzpomínám, proč a jak mě to napadlo, ale našla jsem si na léto brigádu jako technický průvodce. O víkendu budu jezdit do Itálie a všední dny budu mít volno. Dream job a ještě k tomu budu konečně pracovat v oboru, co jsem vystudovala.

Asi ale tušíte, že zas takovej dream job to nebyl. Do Itálie jsme se trmáceli busem a většina cestujících byla na zabití. Ale abych začla od začátku, jak taková práce vypadá se vším všudy.

Příprava na zájezd

Během týdne (z 99% večer před odjezdem) vám přistane v mailu dokument se seznamem klientů a jejich ubytování. Vaším úkolem je vytvořit mapu se zastávkama, kde budete klienty postupně vysazovat. V den odjezdu dorazíte na centrálu, kde si vyzvednete služební telefon, zasedací pořádek a další papíry. Po tom, co najdete svůj autobus, se seznámíte s řidiči a můžete vyrazit.

Po příjezdu na nástupní místo si postupně odškrtáte příchozí cestující, chvíli se s nimi dohadujete, že si nemůžou sednout tam nebo onam, protože už tam někdo sedí a museli byste předělat celý zasedací pořádek a přesunout cestující, kteří na jejich vysněné sedačce už sedí. Zatímco sledujete, jak řidiči nakládají do zavazadlového prostoru 30ti kilové kufry, lidí, co jedou na týdenní pobyt, obvoláváte cestující, kteří se ještě nedostavili a vysvětlujete, kde přesně mají autobus hledat. Při čekání na opozdilce, pozorujete řidiče, jak kromě kufrů nakládají melouny, co si cestující s sebou vezou. Konečně jsme všichni, tak můžeme vyrazit.

Odjezd do Itálie

Na palubě autobusu přečtete do mikrofonu úvodní řeč o tom, jak se jmenujete, jak se jmenují řidiči, plán cesty a poprosíte, aby toaletu umístěnou v autobuse používali jen v nejnutnějších případech. Poté přichází na řadu promítání filmu, u jehož výběru se celý autobus pohádá a nakonec v 90% vyhrajou Účastníci zájezdu. Na dálnici D1 se tradičně autobus dostane do kolony a cestující za vámi postupně začínají chodit a ptát se, jak dlouho bude ještě ta kolona trvat.

Kolona se rozjela a my vesele pokračujem v jízdě. Čas na přestávku. Autobus zastaví u benzínky, cestující vystupují, někteří míří doplnit zásobu piv, někteří si jdou zapálit cigaretu vedle tankovacího stojanu a jiní si stoupnou do fronty na toaletu v našem autobusu. Po 15-ti minutách svolávám odjezd a předstírám, že počítám cestující, abychom tu nikoho nezapomněli (ještě nikdy žádnej nechyběl).

Nastane noc, cestující usínají v ne moc pohodlných polohách, řidiči to kalí po dálnici asi 200 km/h a zakrátko dorazíme do Itálie. Nastavujem do navigace adresu prvního hotelu, kam dorazíme v 5 ráno a ještě za tmy vyprovodíme první polospící cestující z autobusu a pokračujeme dál. Když se autobus dostane do první typický italský uličky, kam se nevejde, nastane kritická situace. Autobus bere větve stromů a pak se zasekne. Italové troubí jak šílený a řidiči se začnou mezi sebou hádat, čí je to chyba a kdo odtamtud vycouvá.

Světlá chvilka technickýho průvodce

Když vyložíme všechny cestující, nastává několika hodinnová pauza, na kterou se tak moc těším. Po pohodlný noci v autobuse jsem svěží jak rybka, takže se odpotácím koupit si jídlo a plácnout sebou na pláž. Když jsem dostatečně od soli a písku, vracím se k autobusu a jsem ready na další supr jízdu zpátky do Česka.

Návrat domů

Nabíráme první cestující, kteří si ten týden v Itálii náležitě užili a už se nemůžou dočkat příštího roku, až si to opět zopakujou. Ve městě je mnohem větší ruch než bylo v 6 ráno, takže se dostáváme do skluzu a obvolávám klienty, že plánovaný čas odjezdu se posunul. Jsou samozřejmě rádi, kdo by si nechtěl prodloužit dovolenou?! Když jsme všichni a vyslechnu si stížnosti o tom, jak je mohl někdo během čekání přepadnout, může začít tradiční dohadování se o filmu, pustím Účastníky zájezdu a atmosféra se v autobuse uklidní. Nejsme jediný autobus, který veze turisty zpátky domů, a tak máme s dalšíma autobusama sraz někde na severu Itálie a všichni si zahrajeme na Škatulata, hejbejte se. Ale až se tam sejdem všichni! Takže třeba až tak za hodinku, pak si s autobusama vyměníme pár cestujících a můžeme pokračovat v cestě.

Toaleta v autobusu je již plná, musíme proto udělat pár přestávek navíc. Ačkoliv na cestující naléhám, že přestávka musí být velmi rychlá, většina z nich vystoupí a jde si koupit zmrzlinu. Dostáváme se opět do kolony. Zpoždění narůstá a čas řidičů se krátí. Volám na centrálu, že pravděpodobně budeme potřebovat dalšího řidiče. Atmosféra v autobusu houstne. Všichni už chtěj být doma, včetně mě. Do Prahy dojedeme s několika hodinovým zpožděním a já jdu prospat celou neděli.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *